NaHorach.com

Boubínský prales

Boubín

Jedním z nejvýraznějších krajinných celků jihočeské časti CHKO Šumava je masiv Boubínské hornatiny, nejvyšší a nejmarkantnější části Šumavy na levém břehu Vltavy. Nejvýznamnějšími částmi jsou horské skupiny Boubína 1362m a Bobíku 1264m.

pohled z boubínské rozhledny - vpravo Bobík

Podobně jako celé šumavské pohoří byla i oblast Boubína původně pokryta pralesy, tvořeného horskými smíšenými lesy. Na vrcholu najdeme chráněný trigonometrický bod I. řádu a malý obelisk s nápisem 'Kardinal Fürst von Schwarzenberg, 3.8.1867' na paměť návštěvy pražského arcibiskupa.

Cesta na Boubín

Výchozím bodem na Boubín bývá Kubova Huť, nebo Kaplice u Zátoně. První kratší a méně náročná trasa z Kubovy Hutě vede po modré značce až k vrcholu Boubína.
Na druhou trasu se vychází z parkoviště u autokempu v Kaplici. Od tud nás vede zelená značka kolem Idiny Pily až k Boubínskému jezírku. Zde si můžeme vybrat, zda půjdeme po modré kratší cestě podél Kaplického potoka, nebo po zelené, která vede kolem bývalého Loveckého zámečku. Obě cesty vedou po jiné části naučné stezky Boubínský prales. Obě cesty se nekolik set metrů pod vrcholem spojí a spolu s červenou vedou až k rozhleně na vrcholku.

Bývalý Lovecký zámek

Rozhledna

Na vrcholu stával do 70.let 20.století dřevěný triangl. V roce 2004 zde začala výstavba nové dřevěné rozhledny. O rok později byla na Boubíně otevřena za zhruba tři miliony korun 21 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Věž se stala nejvýše položenou rozhlednou v Česku. Rozhlednu postavil Mikroregion Horní Vltava-Boubínsko, jenž sdružuje 11 měst a obcí na Prachaticku.

Boubínský prales

Naučná stezka Boubínský prales

Národní přírodní rezervace Boubínský prales je nejznámějším chráněným územím v Česku. Patří k nejstarším lesním rezervacím v Evropě. Neleží sice v šumavském národním parku, ale patří k nejnavštěvovanějším místům. V hlavní sezoně na vrchol Boubína vystoupá až 1000 turistů za den. Láká je unikátní, lidmi nedotčená příroda.

Kolonizace započatá již ve 13. století spolu s rozvojem sklářství a dalším a dalším osídlováním, zejména v 17. - 18. stol., měla za následek postupnou přeměnu smíšených lesů na uměle zakládané smrkové porosty. Zbytky původních přirozených smíšených porostů a nepřístupných pralesů se zachovali na úbočích Boubína a hřebene Pažení, ani tyto nebyly tehdy vhodné pro těžbu dřeva. V roce 1858 bylo v oblasti Boubína (vimperské panství) asi 3500 ha pralesovitých lesů.

Boubínský prales se rozkládá na jihovýchodním úpatí hory Boubín (1362 m) a vyhlášená byla již v roce 1858 (oficiálně 31.12.1933). . Hlavní zásluhu na tom má schwarzenberský hajný Josef John z Vimperka. Josef John už v roce 1851 vybral a označil osm lesních ploch, kde byly nejlépe zachovány porosty původních hraničních hvozdů. Potom začal jednat s majitelem panství Johannem Adolfem II. Schwarzenbergem o možnosti zachovat původní stav porostů. Johann Adolf později opravdu zřídil jakousi soukromou přírodní rezervaci, jejíž výměra činila přibližně 150 hektarů.
V roce 1870 však silná vichřice zničila velkou část pralesa a zachováno zůstalo jen 47 hektarů z původní plochy. Státní přírodní rezervací byl Boubínský prales vyhlášen v roce 1933 a v roce 1958 u příležitosti 100. výročí ochrany Boubína byla plocha chráněného území rozšířena přibližně na současný stav, což činí více než 600 hektarů.
Boubínský prales leží v nadmořské výšce mezi 920 až 1110 metry a dnešní přesná rozloha se uvádí jako 666,41 ha. Po obvodu pralesa vede naučná stezka, měřící 4 km, s 8 zastávkami, kde je možno na panelech získat informace o floře, fauně, podnebí, zvěři a pod.

Geologické složení podloží tvoří ruly, svory a hrubozrnné žuly. V porostu můžeme jako roztroušené vidět také jilmy, jeřáby nebo borovice.

Ochranné pásmo, dřeviny

Rezonanční dřevo je typickým produktem šumavských horských lesů, zejména Boubína. Drsné klimatické podmínky - průměrné roční srážky přes 1000mm při průměrné teplotě +3,5oC, dlouhotrvající zimy - způsobují velmi pomalý růst dřeva a tím vznik ozvučných vrstev a hustotou 10 letokruhů na 1cm síly kmene.

Prales je především tvořen buky, smrky a jedlemi, z nichž někteří jedinci jsou starší než čtyři stovky let.

Hlavní dřeviny pralesa
Smrk ztepilý - 50%, Buk lesní - 40%, Jedle bělokorá - 10%, Jilm horský, Javor klen

Rostlinstvo

Podbělice alpská

Král smrků

Král smrků byl největší ze smrků v národní přírodní rezervaci Boubínský prales na západním svahu hory Boubín. Přibližně 440 letý smrk ztepilý (Picea abies) stál v 1000 m n.m, měl měřený obvod kmene 508 cm při průměrů 162 cm, výšku 57,6 m a objem necelých 30 m3, ve špici koruny byl vychýlen od osy o 11 metrů. Ke stáří byl strom napaden václavkou a vyhnilý, hniloba byla příčinou rozšíření kmene u paty. První živé větve rostly ve výšce 25 m, nejdelší 6,5m až ve výšce 39 m.
K populárnímu stromu vedla stezka, bohužel nápor turistů na kořenový systém se podepsal na stabilitě stromu. Smrk uschl v roce 1969 a 4. prosince 1970 padl při vichřici. Při pádu se vrchol natřikrát přerazil. Pád Krále smrků přispěl k uzavření jádra pralesa před veřejností.
Pozůstatky velikána je možné vidět na naučné stezce (samotný padlý rozkládající se kmen ale není ze stezky vidět), výřez je vystaven v informačním středisku Lesů ČR v Zátoni, výřez z výšky 12 m pak v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Za života stromu byly odebrány rouby a roste tak několik desítek jeho potomků.

Boubínské Jezírko

Boubínské jezírko je jedním z hlavních záchytných bodů, při cestě na Boubín a na Boubínskou naučnou stezku. Bylo vybudováno v r.1836 jako zdroj vody pro plavení dřeva na Idinu Pilu a lenorské sklárny. Leží v nadmořské výšce 925m, jeho rozloha činí 0,37ha a největší hloubka u výpusti je cca 4 metry.

Bobík

Pro ty co se vracejí, příp. jdou na Boubín z Kaplice (od Zátoně), se naskytuje pěkná možnost, jak si příjemě prodloužit cestu podél Milešického pralesa na Bobík (1264m). Cesta vede po červené značce protínající oboru, do které se dostanete přes dřevěné schůdky u jejího vjezdu. Pro návrat z Bobíku do Zátoně se musíme vrátit kus zpět k druhému vjezdu doz obory, kterým jsme se dostli ven a na rozcestí pokračovat po modré.

Přírodní rezervace Malešický prales

Vyhlášena MK ČSR dne 21.12.1989 o celkové rozloze 8,93 ha. Zaujímá území na severozápadním svahu hlavního hřebene boubínské hornatiny mezi Bobíkem (1264 m.n.m.) a Boubínem (1362 m.n.m.). Rezervace zahrnuje zbytky přirozeného smíšeného horského lesa, pásma kyselých bukových smrčin severovýchodního svahu Boubínské hornatiny. Rezervace je ponechána svému přirozenému výoji. Od roku 1976 je rezervace oplocena proti vnikání jelení zvěře z okolní obory. Vstup do rezervace není povolen.

design a CSS NaHorach.com 2005 vytvořil David Kůta